tag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post351404222823992398..comments2023-10-06T04:50:53.708-07:00Comments on बृहत्कथा: मोहेंजोदडो ते मोरगाव..Dnyanada Deshpandehttp://www.blogger.com/profile/14121427987971904406noreply@blogger.comBlogger7125tag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-38359524929056197632012-12-02T23:00:48.809-08:002012-12-02T23:00:48.809-08:00Oh yes. Vikas. Please. Its a pleasure. I also wrot...Oh yes. Vikas. Please. Its a pleasure. I also wrote a critical essay in Mukta Shabda on 'Hindu'. Let me see if I could post that on my blog too.<br />Dnyanada Deshpandehttps://www.blogger.com/profile/14121427987971904406noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-11277829516929804452012-11-01T23:56:34.520-07:002012-11-01T23:56:34.520-07:00मी तुमची हि लिंक माझ्या फेसबुकवर शहरे करू शकतो का?...मी तुमची हि लिंक माझ्या फेसबुकवर शहरे करू शकतो का?VIkas Godagehttps://www.blogger.com/profile/06578664058351436336noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-38421399138445670482011-12-14T06:28:35.011-08:002011-12-14T06:28:35.011-08:00Waiting for detail criticism on Hindu.Waiting for detail criticism on Hindu.VIkas Godagehttps://www.blogger.com/profile/06578664058351436336noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-60961473499951226102010-12-25T04:34:34.739-08:002010-12-25T04:34:34.739-08:00apratim!hindu baddal chhan lihilay. asa netke pana...apratim!hindu baddal chhan lihilay. asa netke panane hindu baddal lihila jana garjecha aahe. nahitar keval jaat aani dharm evdhich hindu chi samiksha hotey. aso. good thoughts.arvind jagtaphttps://www.blogger.com/profile/12571803286221755407noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-14215918653817661272010-10-05T21:06:31.276-07:002010-10-05T21:06:31.276-07:00I have NO objection of your liking Hindu.Some read...I have NO objection of your liking Hindu.Some readers likes even Hatim Tai, Gulebakavali, also, how can anybody take objection for their choices?<br />For great novel there are some norms,That even Nemade also mansion in many of his writing,Dostoevsky, camus and Kafka he is praising them again and again. Can Hindu stand near to allthese great novelist? Those who are acquainted with their work they will naturally compare Hindu on that norms and if Hindu is not even stand with their leg naturally they wrote harshly on Nemade.We must understand them alsoRaghuvanshihttps://www.blogger.com/profile/00256104556100890199noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-45438969329315883992010-09-07T01:08:04.433-07:002010-09-07T01:08:04.433-07:00तुम्ही नावडण्याची आणि मग आवडण्याची प्रोसेस छान लिह...तुम्ही नावडण्याची आणि मग आवडण्याची प्रोसेस छान लिहिली आहेत प्रामाणिकपणे.माझं ही थोडं तसं झालं.पहिल्या काही पानात मी " मोठठं काही तरी आवाक्यात आणू पाहतो आहे " असा अभिनिवेश वाटला.वाचायची ग्रिप येत नव्हती.पण नंतर आवडायला लागली.मधून मधून कपाळाला आठ्याही पडत होत्याच.नेमाडे ही व्तुयक्म्हीती बाजूला ठेवून वाचता आली असती तर अधिक आवडली असती कदाचित.तुम्ही हे कोण ते कोण शोधायची भानगड छान लिहिली आहेत.आणि फिल्बमक्लबवाल्यांची आठवण छान चपखल जोडली आहे.पुढचा विस्तृत लेख वाचायची उत्सुकता आहे.sushamahttps://www.blogger.com/profile/01969640630988351553noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7445531457678979789.post-69382061837517360712010-09-03T02:46:14.198-07:002010-09-03T02:46:14.198-07:00राजा नागडा आहे, हे कोणीतरी सांगायला हवं होतंच. हे ...राजा नागडा आहे, हे कोणीतरी सांगायला हवं होतंच. हे सांगण्यासाठी आता वर्तमानपत्रं, मासिकं, संपादक, प्रकाशक यांची गरज नाही. ब्लॉग हे माध्यम त्यासाठी चांगलं आहे. झाडाझडतीसाठी हेच माध्यम उत्तम आहे. पुस्तकांपेक्षा ब्लॉग हेच आता प्रबोधनाचे वाहक होणार आहेत. <br /><br />शेती जेव्हा पोटापुरती केली जात होती तेव्हा शेतकरी कुटुंब हे एक उत्पादक युनिट होतं. गावगाडा त्यावरच आधारलेला होता. अर्थातच त्यानुसार त्या कुटुंबाची मूल्य रचना आकाराला आली. या उत्पादक युनिटमध्ये मुक्त स्त्रीला मुक्त व्हायचं तर तिरोनी आत्यासारखा संन्यासच घ्यायला हवा किंवा लभान्या स्त्रियांसारखं गावाचं चारित्र्य सांभाळण्याचा व्यवसाय करायला हवा. शेतकरी कुटुंबातल्या स्त्रियांची पुढची पिढी म्हणूनच शहराकडचा नवरा हवा असं म्हणायला लागली. शहरामध्ये कुटुंब उत्पादक नसतात तर ग्राहक असतात. उत्पादक कुटुंबातून ग्राहक कुटुंबात प्रवेश झाल्यानेच स्त्रियांच्या स्वातंत्र्याच्या कक्षा रुंदावल्या. बाजारपेठेसाठी शेती सुरु झाली की शेतकरी कुटुंबाचं म्हणजे उत्पादक कुटुंबाचं रुपातंर ग्राहक कुटुंबात होतं. गावगाडाही त्यानुसार बदलतो. खंडेरावाच्या घरात काम करणारा सालदार म्हणूनच तमाशा उभा करू शकतो. उत्पादक कुटुंबातल्या बायडी, तायडी या बहिणी ग्राहक कुटुंबात प्रवेश झाल्यावर वेगळ्या वागायला लागतात. म्हणून तर खंडेरावाला त्यांचा आणि त्यांच्या नवरोबांचा राग येतो. गावाकडच्या उत्पादक कुटुंबाची मूल्य हीच समृद्ध करणारी अडगळ. या अडगळीलाच तू बारीकीचं काम म्हणत असावीस. पण आपल्या समाजातील दांभिकपणाची मूळं या अडगळीतच आहेत. <br /><br />गावगाडामध्ये त्रिंबक नारायण अत्रे यांनी म्हणूनच ठेवलंय की बलुतेदारांना कामाचा मोबदला रोखीने दिला तरच कुणब्यांचं भलं होईल. विसाव्या शतकातले म्हणजे विसाव्या शतकातल्या उत्तरार्धातले कुणबी नगदी पिकं घेऊन, ग्राहक बनूनही कारूनारूंनी म्हणजेच बलुतेदारांनी बलुत्यावरच काम करावं असा आग्रह धरणारेच होते (वा आहेत). या संबंधांत अनिल अवचटांनी तपशीलात जाऊन लिहिलं आहे. असो. हे विषयांतर झालं. <br /><br />सुनील तांबेSunilhttps://www.blogger.com/profile/00443725733251481715noreply@blogger.com